V hlavě - Jak být spokojený jako Adam (Ondra)

9. 9. 2019

Je to v hlavě! Tuto krátkou větu snad slyšel už každý lezec. Co se nachází za ní, je už velká alchymie.

Každý lezec vám zajisté potvrdí, že mentální stránka lezení je naprosto zásadní. Jak si ale vybudovat tuto mentální sílu, na to už odpoví málokdo, a ten, kdo to zvládne, většinou ze sebe vydá velmi nekonkrétní moudro, které lze jen velmi těžko uchopit a začlenit dovaší tréninkové rutiny. Jak tedy docílit toho, že si budeme věřit, nepochybovat o svých výkonech a vymáčkneme 100 % ze svého fyzického potenciálu, aniž by nás hlava držela zpátky? Na to se zaměříme v následující sérii článků nazvané „V hlavě“. V těchto článcích si ukážeme praktické nástroje na to, jak pracovat se svojí hlavou a jak odemknout svůj mentální potenciál.

V prvním díle se podíváme na to, jak se udržet dlouhodobě motivovaný neboli jak si udržet flow. Je totiž vyloučeno, že pokud dorazíme na trénink v depresi, způsobené předešlými výkony, dnes se na tom něco změní.


Jeden velký neúspěch v psychicky náročné situaci může způsobit lavinu pochybností na téma „mám na to vůbec?“ Nemluvě o tom, když se k tomu přidá nekonstruktivní kritika ostatních. Je pak velmi těžké si svoje myšlení restartovat a nahodit si zpátky hlavu na pozitivní FM. A buďme si jisti, že tento okamžik přijde, a je dobré se na něj mentálně připravit.


Na druhou stranu dobrý psychický stav může přispět k tomu, že ze sebe dokážete dostat absolutně vše v okamžiku, kdy je to nejvíce potřeba a nepodlehnout tlaku okolí nebo svým vlastním pochybnostem v tu nejméně vhodnou chvíli.

„Co si v hlavě namluvíme, to se většinou i stane. I při rozlezu před závody, se snažím najít jeden krok při kterém jsem se cítil fakt dobře! A může to být vlastně úplná blbost. Ale pokud tomu moje mysl uvěří,tak to za to stojí.“
[Adam Ondra ve videu 2.kolo 2017 Ostrava pro kanál Boulder zavody zdroj: YouTube]

Foto: Lukáš Bíba

Metoda, kterou si dnes představíme, nám pomůže orientovat hlavu na pozitivní minulost. Proč je to důležité nám objasnil izraelský psycholog Daniela Kahnemana ve svém výzkumu publikovaném v roce 2006. Z Kahnemanova výzkumu vyplývá následující: Při lezení, stejně jako v celém životě, má člověk tendenci podle své aktuálnínálady hodnotit zpětně svůj celý život. Pokud se nám tedy zrovna daří, hodnotíme pozitivně i celou naši minulost. Pokud se máme špatně, máme tendence naši minulost vnímat negativně. Druhý bod je tedy náš nepřítel, kterého je potřeba porazit.


Příběh metody, která nám k tomu pomůže, začíná v americké armádě. Zde psycholog Martin Seligman řešil problém velkého počtu sebevražd a depresí způsobených posttraumatickými stresovými poruchami. Jeho výzkum odhalil velmi jednoduchou metodu, s jejíž pomocí mohou lidé svoji spokojenost dlouhodobě zvyšovat. Výsledky po půl roce prokázaly, že tímto způsobem lze výrazně snížit i míru sebevražd a depresí.


Seligman si svou metodu pojmenoval Flow-lístek. Jejím základem je si každý den napsat tři pozitivní věci, které se nám přihodily. Vedle toho ohodnotíme na stupnici 1 až 10 jak jsme byli daný den spokojení. Tento nástroj, ačkoliv velmi jednoduchý,nám pomáhá se orientovat na pozitivní minulost. Dokážeme tak lépe překonat naše deprese, záseky, ale i dlouhodobě zvyšovat naši spokojenost.


A jak metodu používat? Na konci každého tréninku nebo dne si sedněte a v klidu si napište tři nejpozitivnější věci, co vás napadnou do vašeho tréninkového deníku. Jak říká Adam „může to být vlastně úplná blbost“. Popište je několika větami tak, abyste si je s odstupem času dokázali znovu vybavit, stejně jako to člověk dělá s fotkami nebo suvenýry z dovolené.


Občas se stane, že vás všechny tři pozitivní zážitky nenapadnou. Nevadí! To je součástí procesu. Vaše hlava se tím bude učit přeorientovat vnímání z negativního na pozitivní.


Flow-lístek nám pomůže pozitivně vnímat svoji minulost. Není to tedy jenom praktický tréninkový nástroj, ale jedná se i o skvělý nástroj pro celý život. Flow-lístek si můžeme kdykoliv zpětně projít. Pokud nás tedy čeká těžký výkon,doporučuji se k Flow-lístku vrátit. Připomeneme si tak své silné okamžiky a díky tomu si budeme víc věřit a pozitivně vnímat i současnost.


Climb Different
Filip Skála


Zdroje
·       Seligman, M. E. P., PARK, N. a PETERSON, C. Positive Psychology Progress: Empirical Validation of Interventions. American Psychologist. 2005, roč. 60, č. 5, s. 410–421.
·       U.S. ARMY. Comprehensive soldier & Family Fitness: Building Resistance & Enhancing Performance [online]. 2013, 2013-03-18 [cit. 2013-03-25].
·       Seligman, M. E. P., Flourish: a visionary and new understanding of happiness and well-being. Vyd. 1. New York: Free press, 2012. ISBN 978-143-9190-760.
·       Kahneman, D. a Krueger, A. B. Developments in Measurement of Subjective Well-Being. Journal of Economic Perspectives. 2006, roč. 20, č. 1, s. 3-24
·      Schwarz, N., Stack, F. Report of subjective well-being: Judgmental processes and their methodological implications. Well-being: The foundations of hedonic psychology, 1999, s. 61-84.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace